Twitter ještě jednou, ale jinak...

V mém předešlém článku jsem oslavoval službu Twitter jakož to ideální sociální síť, stvořenou přesně podle mých představ, a téměř dokonalou k propagaci mých aktivit...

WTF..?

Aneb "Co to kurva má znamenat???"

Jak se nyní ovšem ukazuje, nic není tak růžové, jak by se mohlo zdát! V důsledku jakého si konkurenčního boje došlo během velmi krátké doby k několika málo zásadním změnám, jenž mne přijměly ke změně pohledu na tuto konkrétní sociální síť... Ti, jenž tuto problematiku sledují nepřetřžitě, nikoliv jen jako běžní uživatelé, už asi vědí, o čem budu psát! Elon Musk evidentně přestřelil, a jak se zdá, nebylo to naposledy...

Ale po pořádku... Když jsem si na Twitteru účet zakládal, zakládal jsem si jej právě proto, že Twitter jako jedna z mála sociálních sítí v té době, povolovala (na rozdíl od zapráskanýho Fejsbůůku) publikování citlivého obsahu (v mém případě sprosťáren), neb je to síť jenž je určena zejména dospělým lidem...

1. Twitter Rest API v2

Kdysi dávno, existovala v1, kdy nebylo třeba autentifikace, což bylo ještě v dobách, kdy se Elon Musk věnoval výhradně vesmírnému programu a své automobilce. Netrvalo dlouho, a tehdejší vývojáři pracující pro Twitter si uvědomili, že autentifikace bude nutná. A tak vzniklo v2, což již vyžaduje účet vývojáře u této služby. Ten jsem si byl nucen zřídit, neboť v1 mezi tím již bylo deaktivováno...

Representational state transfer (REST) je termín z počítačových věd, cesta, jak jednoduše vytvořit, číst, aktualizovat (editovat) nebo smazat informace ze serveru pomocí jednoduchých HTTP volání. Jde o obecně přijímaný příklad (paradigma) softwarové architektury distribuovaných systémů, zejména webových služeb. REST je abstrakce struktury a chování World Wide Webu. Cílem REST je vytvořit architektonický styl, který lépe splňuje požadavky moderního webu.

API (zkratka pro Application Programming Interface) označuje v informatice rozhraní pro programování aplikací. Tento termín používá softwarové inženýrství. Jde o sbírku procedur, funkcí, tříd či protokolů nějaké knihovny (ale třeba i jiného programu nebo jádra operačního systému), které může programátor využívat. API určuje, jakým způsobem jsou funkce knihovny volány ze zdrojového kódu programu. Rozhraní, které se vytváří při kompilaci a je využíváno při běhu programu, se nazývá ABI.

Funkce API jsou programové celky, které programátor používá namísto toho, aby je sám naprogramoval.

Co je to REST | Wikipedia && Co je to API | Wikipedia

Jeden můj velmi dobrý kamarád, pro mne naprogramoval rozhraní (API), jenž jednoduše v pravidelných časových intervalech stahovalo kopii celé mojí časové osy ze služby Twitter ve formátu JSON, ukládalo na můj server, a za pomoci jiného programového scriptu zobrazovalo nejnovější část na mém webu. Nic, co této službě nějakým způsobem uškodit. Ostatně, je to přesně ten účel, ke kterému je toto rozhraní určeno!

Jakožto rekreační uživatel této sítě nesleduji každý žblebt, který se tam vyskytne, a tak mi tak nějak uniklo, že vývojáři Twitteru dostali příkaz toto rozhraní zpoplatnit... No proč ne...

Ale 100 U$D za měsíc v nejlevnější variantě???

Elone promiň, ale já peníze neseru! Nu což... Rozhodl jsem se tedy pro alternativní řešení, Micro-blogovací službu Micro.blog, jenž má (podobně jako Publii) formát JSON jako součást svého Feedu ve výchozím stavu, a to vedle XML (RSS Feed), aniž by bylo nutné se autentifikovat. Abych se vyhnul zatěžování této služby, postupuji v tomto případě podobně jako u služby Twitter, a namísto živého načítání dat je stahuji prostřednictvím služby CRON na mém serveru s využitím funkce wget.

Důvody potřeby takové služby jsou vcelku jednoduché... Nic není stoprocentní, a tím spíš ne to, co je na amatérské bázi, což tento server je! V případě jakékoliv odstávky, výpadku (apod.) potřebuji mít k dispozici externí službu, s jejíž pomocí budu schopen informovat o čemkoliv, například prostřednictvím svého mobilního telefonu.

Zároveň však chci, aby výstupem takového externího informačního kanálu byla i kopie dat u mne na mých zařízení. A právě tuto podmínku Micro.blog splňuje, respektive umožňuje její splnění.

2. Datové limity

Ještě nedávno mne v tomto směru mohl kdokoliv konfrontovat tím, že lze jednoduše použít tzv. Embed Twitter Feed, což je možnost vložení IFRAME, tedy vnořeného HTML rámu který načítá jinou, externí stránku. Tomu jsem se vždy vehementně bránil, neboť z hlediska nejnovější legislativy EU je nutno informovat návštěvníky webu o použití webových koláčků. A právě tato metoda vkládání časové osy uživatele na službě Twitter umožňuje sledování lidí, kteří si daný web prohlíží.

Před několika dny však došlo na další změny, a to konkrétně v omezování zobrazení tzv. tweetů pro konkrétního uživatele, kdy neregistrovanému uživateli se zobrazí následující...

!!!KULOVÝ!!!

Jinými slovy, tak jako tak mám smůlu... Dle vyjádření Elona Muska se jedná o boj proti vytěžování dat z této sítě společnostmi vyvýjejících "umělou inteligenci". Já osobně to spíš nazývám autonomní automatizované systémy, neboť k umělé inteligenci má naše civilizace ještě hooooodně daleko! Viz. Turingův test...

Problematiku nejlépe pochopíte zhlédnutím filmů Kód Enigmy na Voyo a EX MACHINA...

Nejsem odborníkem v této oblasti, avšak mohu směle říci, že tzv. "Boom" okolo AI (umělá inteligence) jsou jen vlhké sny několika málo světových byznysmenů, kteří se snaží veřejnost prostřednictvím médií přesvědčit o tom, že jsme již jen krůček od...

Ostatně diskuse na Technetu vypovídá o tom, že nejsem jediný, kdo zastává tento názor...

3. Gwitter, aneb Twitter na Googlu...

Seznam těch, co mě fakt serou, se rozšiřuje každým dnem geometrickou řadou! Tak třeba Google. Taky sem jim platil... Aby mi od nich chodili reklamy na chujoviny nejrůznějšího typu. Když ale něco potřebuji skutečně najít, je to čím dál tím obtížnější...

Jak jsem se teď dočetl na serveru Novinky.cz, spekuluje se o tom, že Twitter část své infrastruktury hostuje v cloudových službách společnosti Alphabet Inc., vlastnící vyhledávač Google, jenž je vedle společnosti Microsoft a Meta (provozovatel služby Facebook) významným hráčem ve vývoji kulišárny jménem AI.

I ty rošťáku jeden 😂

Rozumím-li tomu tedy správně, že abych si mohl zpětně z Twitteru stahovat svý vlastní výkřiky o ničem, či fotky mého nahého pozadí a zobrazovat na svém webu, jsem nucen v případě, že chci využít Twitter API, platit za něj v zájmu boje proti vytěžování dat firmami, jako je např. Google skoro 2175,800 CZK (ČNB) každý měsíc jen protto, aby si to onen Google zdarma stáhl pomocí síťového kabelu ve vlastním datacentru z pronajatého serveru ZDARMA?

Finálním produktem těchto aktivit, jsou potom instantní sračky, nabízející viry pro OS Windows v zip archivech, jenž jsou prostřednictvím služby Facebook nabízeny formou sponsorovaných reklam svým uživatelům, a hostovaných na službě Google Sites, či Drive, které si pak uživatelé dobrovolně instalují do svých počítačů 💩.

Tuto reklamu jsem nahlásil již několikrát, ale Markovi a jeho lidem je to evidentně šumák, neb dolary za reklamu tečou tak co.!? Tato podvodná reklama a okaz na počítačový vir se mi ostatně zobrazuje i nadále, a to bez ohledu na ujištění, že už jí nikdy neuvidím... Poslední dobou nemám potřebu se veřejně vyjadřovat k věcem ani událostem, jenž se mne přímo svoji podstatou nedotýkají, a tím spíš ne, pokud jsem si vědom toho, že nejsem schopen změnit to, co se právě děje...

Avšak v rámci mé dlouhodobě připravované strategie v souvislosti s propagací nudismu jako takového, se mne tyto záležitosti do budoucna začínají dotýkat stále více a častěji, neboť je zřejmé, že rozdíly ve společnost nustále gradují, a možností se svobodně vyjadřovat prostřednictvím internetové sítě postupně ubývá...

Je čas se zamyslet nad tím, zda se i my, jakož to běžní uživatelé, nestáváme jen sofistikovaným nástrojem či produktem tzv. sociálních sítí určených k tomu, plnit v daný moment nějakou konkrétní úlohu v zájmu světových elit...

Mou strategií od tohoto okamžiku bude, jít pokud možno svou vlastní cestou!